Jak mám vysvětlit, co se děje, když jsem zevnitř drcena tím nepovolitelným tlakem. Je mi až příliš jasné, že když řeknu jen slovo, abych jen o kousek uvolnila příliš utažený kohout pocitů, do očí se mi vhrnou slzy. A ve chvíli, kdy se svět rozplyne v mlze, už nejde potopa zastavit. A jsme na konci a nebo spíš opět na začátku. Ale ty se stejně ptáš…