Get by

Všechno je vlastně jen otázkou vůle a sebekázně… Když dám ráno do pořádku sebe, musím dát do pořádku i planetu…

Bylo horko…

… byla výluka… horkem tekla zmrzlina i nervy… a tak ten jinak milej pán, co nám suploval v autobuse strojvedoucího zařval “Tak couvni, ty kreténe, stojíš tady a čumíš jak č*rák!!!”

Ale vždyť bylo teprv půl devátý ráno a ještě ke všemu pondělí! Koho zajímá, že se špatně vyspal? Já se chtěla vyspat v tom vlaku-busu!!! I jízdenku jsem měla! A on tam takhle řve! Ale aspoň se pousmála i ta zamračená paní vedle mě, ne;-) A v Nýřanech jsem to znova zalomila:-)

Rainy day

Už zase lítám mezi kapkami deště. A ačkoliv si říkám, že to vlastně vůbec není normální a ještě míň normální a v pořádku je, že to zas celý končí a znovu to bude muset začít, je mi to celkem fuk a úsměv mě nepouští, ani když mi všichni okolo tvrdí, že jsem padlá na hlavu, že to tučňák není. Ale já vám říkám, že to tučňák byl! Protože kdybyste vy skočili ze skály, tak taky poletíte!